Předmluva

Tento blog v tuto chvíli vzniká za jediným účelem: zviditelnit a zveřejnit na českém internetu překlad anglicky psané eseje, jejíž vzácná duchaplnost a výstižnost mě natolik uchvátila, že jsem se musel rozhodnout ji šířit dál. V polovině roku 2010 stále vězíme až po krk v krizi (nikdo ale asi neví, v jaké její fázi), které říkáme ekonomická, ale jejíž příčiny jsou zjevně natolik hluboké, že ji musíme překřtít na celospolečenskou. Je pouze logické, že všechny problémy západní civilizace se manifestují v oblasti financí, protože na peníze přepočítáváme téměř všechno.

Podobně komplexní pohled na tuto krizi zaujímá právě i tato esej, z níž sice byly v tuto chvíli zveřejněny pouze dvě z pěti kapitol, ale myslím, že už teď není pochyb o její závažnosti a potřebnosti. Jednotlivé části eseje postupně vycházejí v "guest post" sekci serveru ZeroHedge a jejím autorem je uživatel Cognitive Dissonance, žíjící podle všeho v USA. ZeroHedge je web, který se především zaměřuje na finanční a ekonomické zpravodajství, ale právě vzhledem k povaze současné krize nutně nezůstává jen u těchto témat a vyjadřuje se k politice a budoucnosti obecně. Řada jeho návštěvníků a uživatelů stránku považuje za jednu z posledních oáz zdravého rozumu - možná i proto, že jako jedni z mála vidí jakožto přímí (a vnímaví) účastníci kapitálových trhů přímo do srdce pohromy, k níž, jak se zdá, nezadržitelně směřujeme. To zároveň na vysvětlenou, pokud by se vám zdál styl celé eseje příliš apokalyptický. Pokud můžu říct svůj odhad, vzhledem ke střízlivosti většiny návštěvníků ZeroHedge toto opravdu nepovažuju za planý doomsaying.

Tohle vše píšu, protože mám pocit, že je pro lepší pochopení nutné znát kontext - v jaké pozici je autor eseje a pro koho píše. V textu se proto místy objevují i některé odbornější finančnické výrazy, které se ale budu pokoušet co nejlépe vysvětlit. Při překladu jsem zachoval ich formu, která místy přechází v malou osobní zpověď. Chtěl bych tedy upozornit, že ačkoli se názorově s autorem shoduji a některé zkušenosti máme podobné, nejedná se o moje vyjádření. Moje poznámky jsou vždy uvedeny kurzívou a odděleny závorkami. K překladu jsem se snažil přistupovat zodpovědně, snažit se jej kulturně co nejvíc přiblížit českému čtenáři, ale samozřejmě nikomu nebráním vychutnat si stylisticky brilantní anglický originál - vždy na konci každé kapitoly na něj uvedu odkaz.

Autor hned v první kapitole radí číst jeho texty i vícekrát - pro lepší pochopení - a ačkoli si myslím, že to není úplně nutné, můžu říct, že po aktivní práci (překladu) s první kapitolou a po pečlivém přečtení té druhé to na mě začíná mít skoro až terapeutické účinky.

Sám jsem velmi zvědav, jak celá esej skončí, a doufám, že při jejím čtení se budete bavit alespoň tak jako já při jejím překládání.

-Andrews